Všichni teď bilancují, já se popravdě snažím už několik týdnů spíš nepodlehnout chřipkové epidemii a kosmickému žalu (ten u mě způsobuje většinou nadbytek tmy, skepse, málo přírody a hezkého snění, přílišná koncentrace negativních lidí, neláska a nemocnost dětí i jiných milovaných bytostí). Také se trochu pootáčím a říkám si, že i když ten letošek vytvořil několik pohnutých zákrut a jízd na ozubeném kolečku, povedlo se i leccos dobrého, krásného a výjimečného, i to, že jsme teď tady. Vydali jsme dvě báječné italské knížky pro děti od skvělých autorů. Za to jsem vděčná. I za to, že se líbí, čtou a přemýšlí se u nich. Jsem tak ráda, že si kvalitní a estetické knížky můžu vybírat sama, přeložit je a spolupracovat s lidmi, kterým na jejich kvalitě a osudu záleží stejně jako mně. Jsem vděčná, že nemusím spěchat a že u celého toho zázraku zrození můžu být. Jsem vděčná, že nám tak skvělí lidé drží palce. Jsem ráda, že si nás čtenáři umí už najít sami a že nás mnohde vidí rádi. Jsem ráda za každou chvíli, kdy si můžu s našimi knížkami hrát a povídat si o nich. Další knížka je pomalu na cestě, říkáme jí pracovně Světlínek a světlínkem už asi zůstane. Je to velká kniha o všem možném a důležitém: o cestě, přátelství, umění, schopnosti oživovat sny, milovat, o smrti a další cestě, může být pro Vás o čemkoliv, já se od ní neumím moc odtrhnout jako od arabských pohádek nebo orientálních cestopisů. A bude-li mi v příštích měsících a letech dán ještě dostatek světla a síly, pustíme se do poezie, historických próz a filosofie pro malé i velké. Netřeba ovšem spěchat, třeba vyčkat na záři světlínka a neopouštět svou cestu snění i bdění.

Děkujeme Vám za Vaši laskavou přízeň a přejeme Vám krásný a usebraný konec roku
Kl🦁❤️an